Výprava na Dračí vrch
V sobotu jsme se sešly plné očekávání, jak to bude na Dračím vrchu vypadat... Těšily jsme se, ale dozvěděly jsme se, že nás dvě vesničanky jdou odvést drakovi jako roční daň! Drak nás bude mít k obědu? Nebo co s námi bude? To nikdo neví... Cestou jsme musely čelit spoustě nástrah terénu a dokonce nás čekala jedna veliká překážka... Musely jsme projít územím, kde byldí strašidla... Strašidla nám na kamenech zanechala zašifrovaný vzkaz, co musíme splnit, abychom mohly pokračovat a kdo úkol nesplnil, musel potom čelit náhradním úkolům nazlobených strašidel... Jak už tedy napovídám, strašidla jsme potkaly... Byl s nimi i strašipes!!! Strašidla se k nám přidala a přesvědčila nás, že jsme dost silní na to, abychom se drakovi postavily a osvobodily tak kraj od zrádné nestvůry... A tak jsme začaly cvičit... Trénovali jsme házení, běhání, pochodování, válečné pokřiky i povídání... Co na našeho draka platí? Kdo to ví? Nakonec jsme se připlížily k jeho pelechu, vyzkoušely na něj všechno, co jsme se naučily, ale ejhle... drak tam nebyl! Nechal nám tam vzkaz a občerstvení a odletěl!!! V dopise jsme se dozvěděly, že drak byl velmi hodný, že to byl vegetarián, dívky, které u něj rok pracovaly pak dostaly věno a odešly s krásnými princátky... A Drak? Ten se naštval, že je tu málo sněhu i potravy, zvolil jinou cestovní kancelář a odstěhoval se do Alp. My jsme jeho odlet i tato zjištění oslavily, podívaly se na vyhlídku a vydaly se krásnou krajinou dolů na autobus...
Výletu se účastnily: Kloky, Bleška, Káťa, Verča, Míša, Kája + šestičlenné vedení + strašipes